Útulna - esej

 

Útulna

Probudila jsem se do jednoho chladného říjnového rána, a nemohla jsem uvěřit svým očím. Téměř všichni mí sourozenci zežloutli, nebo dokonce začali červenat. Rychle jsem se podívala sama na sebe, a ani já jsem nebyla výjimkou. Namísto své zdravé zelené barvy jsem začala nabývat oranžového odstínu. Kolem mě už se šeptalo a diskutovalo, co se to asi děje. Zaslechla jsem různé teorie, ale než jsem se nad nimi stačila zamyslet, přišel další šok. Celá moje rodina začala padat z větví. V jednu chvíli byli na svém místě, a v další najednou fuč. A než jsem se nadála, i já jsem vlála vzduchem do neznáma. Byla jsem celá vyděšená, ale musím říct, že výhled to byl neuvěřitelný. Letěla jsem naším lesem dál a dál...a najednou jsem dopadla na zem, neboť mě to dofouklo do závětří. Ono závětří způsobila podivná dřevěná věc přede mnou. Chvíli jsem dumala, co by to mohlo být, ale v tom jsem si vzpomněla - jedna sestřenka přes větev mi kdysi vyprávěla o lidech a jejich obydlích. Tohle muselo být ono. "To mám ale štěstí, že jsem nespadla na střešní okno" pomyslela jsem si. Slyšela jsem ty hrůzostrašné příběhy o listech, kteří na takové okno dopadli, a leželi tam do zetlení. Já jsem naštěstí dopadla přímo na práh dveří. Podklouzla jsem tedy pod nimi a ocitla jsem se ve vzdušném prostoru vonícím dřevem. Vůni občas bohužel přerušil zápach linoucí se z páru pohorek ležících za dveřmi, ale dalo se to přežít. Stěny byly lemované okny, skrz které jsem viděla spoustu dalších žlutých a oranžových létajících příbuzných. Najednou jsem pohledem zavadila o majitele pohorek. Ležel na jedné z několika paland a chrápal. Nevšímaje si ho jsem pokračovala v prohlídce obydlí. Bylo zde mnoho polic, kde měl ten člověk položené nějaké věci, a také pohodlné lavice. Zřejmě se zde setkávalo lidí víc. Vlastně to neznělo vůbec špatně...poslední dobou mi byla na větvi docela zima. Jakmile jsem ale pohlédla z okna ven, zase se mi po přírodě a po létání zastesklo. Podklouzla jsem tedy pod dveřmi zpět ven a nechala se unášet větrem dál do světa.